Lidé se ženou za nedosažitelným, chtějí něco co nemůžou mít, chtějí vše a pak nemají nic. Ženeme se za touhou, vášní, volností a přitom si neuvědomujeme, že možná velmi blízko máme něco naprosto cenného, něco stejně tak nedosažitelného jako to, za čím se tak slepě ženeme.
Lidé ztrácí kouzlo. Záměrně zabíjejí sami sebe, zabíjejí své vnitřní dítě, zabíjejí své touhy a sny, svou budoucnost kvůli minulosti. Již dávno spousta z nás neumí žít přítomností.
Stále nedokáži pochopit, kam se vypařila všechna ta lidská empatie, to pochopení pro ostatní a cit pro maličkosti. Přitom se lidé upínají ke klišé v podobě romantických filmů. Pokud mezi lidmi opravdu vymizela monogamie a jsme tak určeni k tomu podvádět a lhát, proč se tak tupě upínáme k idei pravé Lásky na celý život, když je ta šance vlastně absolutně nulová?
Je to tím, že lidé někde uvnitř sebe prostě chtějí věřit, že Láska na celý život existuje, že ta pravá a neskutečná Láska v nás dokáže planout, že nemusíme každý večer milovat nějakou jinou proto abychom našli štěstí. Láska je ukrytá v maličkostech, které se lidé odnaučili vnímat.
Nevěřím tomu, nevěřím, že tohle vše nám dnešní společnost vzala ve své zkaženosti. Někteří z nás musí být majáky a já jím chci být. Chci být nositel ohně mezi všemi tmavými postavami a nezastavit se před nástrahami. Nechci nosit černou ani bílou kápi, chci se zahalit do šedého pláště rovnováhy mezi všemi extrémy. Jsem to čím jsem, jako ostatní lidé se nezměním.
Lidé se ženou za tím co chtějí, ale nikdy to nedostanou, vždy to bude na dosah ruky, nikdy ne úplně. Tak nám nakonec zbývá jen zamyšlení nad tím co vlastně chceme a jestli to co chceme je vlastně důležité pro naplnění našeho života. Zda-li vše co uděláme, děláme v nesobeckém zájmu nebo pouštíme do žil jed, který ostatní pomalu, ale jistě zabíjí.
Zamyslete se nad tím co chcete a jestli to co chcete je opravdu nad všechny idee žití. Neubližujte si navzájem, žití je společné mezi všemi. Neztrácejte své kouzlo.
-=Pip=-