Tolik věcí se děje kolem Tebe a já vidím jak trpíš, Tvoje oči upínají se slepě někam pryč a já cítím Tvojí bolest uvnitř sebe. Kráčela jsi po cestě, která vedla nikam, po cestě co vyšlapali jiní a teď nevíš kam dál. Já Tě vidím, při každém západu slunce pozoruji Tvou tvář a nevidím v ní náklonnost k tomu jenž stojí naproti Tobě, stal se jen stínem minulosti, stínem, který Tě pronásleduje. Stínem, který ti hlídá záda a snáší všechny ty rány, která jsi možná nevědomky zaštítila právě jím.
Všechny ty věci, kolem Tebe, které se dějí, jenž vidím v Tvých očích co se trápí. Utápíš se nevědomky sama v sobě, hledíš na sebe a spatřuješ jen nelibost, jsi sama pro sebe rozbitým odrazem v zrcadle. Již v dávných dobách lidé věděli, že Láska je důležitou součástí našich životů, že mít rád sám sebe je klíč k tomu mít rád i jiné, jak poté může mít někoho člověk rád, když nemá rád sebe? Objevovat to kouzlo druhých lidí, tu neskonale dokonalou vůni, úsměvy, doteky, pohledy, polibky, tohle vše stojí za to mít sám sebe natolik rád, aby jsi měla ráda i ostatní.
Nevěříš v samu sebe. Jakoby jsi nikdy nebyla, Víla a její duhová křídla by se vypařila pryč, byla snad ze snů? Nevěřím, neboť každé ráno se divám jak spí, vstává, vím jaká doopravdy je a je nádherná, i když to možná netušíš, možná to ani necítíš tak jako já, ale něco snad znamená to, že jsme stále tu a není to jen z povinnosti. Doufám.
Natolik toužím po tom aby jsi v samu sebe uvěřila, žízním po poznání, že víš kdo jsi, že víš co chceš a hlavně zda spolu můžeme být bok po boku jako tomu bylo dosud. Já žízním po Tvém úsměvu, po tvých hebkých motýlích křídlech, po rtech rudých jako okvětní plátky čerstvých růží, jsi neskonalou bohyní mezi všemi s úchvatným tělem. Můj názor byl podřadný a stále je, pro určitá stvoření i pro Tebe, jsem stvořený jen pro práci sluhů s páskou přes oči a roubíkem v ústech, jsem předurčen plnit každé přání? Pokud ano jak tomu zabránit?
Žízním, jako jsem žíznil tolikrát. Jsem frustrovaný a vyčerpaný, toužím jen po dotyku, objetí a Tvém úsměvu. Drtí mě váha světa, bolest uvnitř, která se rozpíná po každém záblesku, žízním po vášni, žízním po Tvé blízkosti a jsem odsouzen žít bez ní.
-=Pip=-